Závažný průjem jako komplikace léčby antibiotiky

V roce 1928 objevil sir Alexander Fleming se svými spolupracovníky první moderní lék proti infekčním chorobám – všem dobře známý penicilin. Toto první antibiotikum zachránilo během své relativně krátké existence miliony životů. Postupem času přibývaly nová, stále silnější a účinnější antibiotika a podle statistických údajů rok od roku počet předepsaných antibiotik stále stoupá. V současnosti máme k dispozici desítky protiinfekčních léků. Užívání těchto, v řadě případů život zachraňujících léků, sebou nese ale také řadu komplikací.

Klostridiová kolitida

Jednou z nejzávažnějších je pseudomembranózní kolitida vyvolána toxiny bakterie Clostridium difficile. Tato anaerobní tyčka žije u asi u 5-10 % populace přirozeně v tlustém střevě. Dokud se nepomnoží, nečiní žádné potíže. Problém nastává během antibiotické léčby – klostridium totiž vykazuje rezistenci vůči většině běžně používaných antibiotik. Výsledkem je situace, kdy antibiotikum zničí většinu běžné střevní mikroflóry, klostridia ale přežijí a v terénu takto narušené mikrobiální rovnováhy ve střevě se mohou vesele množit. Extrémní problém pak nastává pokud se jedná o tzv. hypertoxigenní kmeny klostridií – ty produkují toxin A (enterotoxin), toxin B (cytotoxin) a tzv. binární toxin. Toxin A je odpovědný za hromadění tekutin ve střevě a zánětlivý proces probíhající na střevní sliznici. Klinicky se působení tohoto enterotoxinu projeví jako masivní vodnatý průjem s rizikem ztrát velkého objemu tekutin s následnou dehydratací a poruchou v rovnováze iontů. Co se týče poruch rovnováhy minerálů důraz vždy klademe na draslík – jeho snížená koncentrace (odborně hypokalémie) totiž může vést k závažným poruchám srdečního rytmu – až s rozvojem zástavy srdce. Současně se uplatňuje i toxin B (cytotoxin) – ten ovlivňuje vnitřní struktury střevní buňky a vyvolává její apoptózu – čili zánik. Výsledkem je, v těch nejzávažnějších případech, protržení celé stěny střeva s krvácením do dutiny břišní a rozvojem zánětu pobřišnice, která bez časného chirurgického zásahu končí ve většině případů úmrtím pacienta.

Léčba klostridiové kolitidy

Léčba klostridiové kolitidy je vždy velmi komplikovaná – spočívá paradoxně rovněž v podávání antibiotik – v tomto případě ale léků účinných právě cíleně proti bakterii Clostridium difficile. I přes intenzívní farmakologickou léčbu v řadě případů musí bohužel zasáhnout chirurg. Operační řešení je pak velmi radikální – spočívá v odstranění rozsáhlého úseku postiženého tlustého střeva (často celého tračníku) s následným vytvořením tzv. umělého vývodu (odborně kolostomie), kterou je následně odváděna stolice pacienta až do konce jeho života.

Jak onemocnění předcházet

Je tedy zřejmé, že problematika pseudomembranózní kolitidy vyvolané Clostridium difficile je problematikou velmi závažnou, podobně jako u většiny závažných nemocí i zde klíčovou roli hraje prevence. Ta spočívá zejména v rozumném předepisování antibiotik – jak praktickými lékaři v terénu, tak zejména odborníky v nemocnicích, kde je riziko (vzhledem k podávání velmi účinných antibiotik) velmi vysoké. Standardem by dnes již rovněž mělo být užívání tzv. probiotik (přirozené střevní bakterie v podobě kapslí či sirupu) během každé antibiotické léčby.

Dále je potřeba si uvědomit, že antibiotika nejsou vhodná pro léčbu banálního nachlazení, rýmy či škrábání v krku. Stále se ale často setkáváme s pacienty, kteří od svých lékařů za každou cenu vyžadují předpis antibiotika. Řada lékařů jim bohužel vyhoví.

 

Autor článku:

MUDr. Roman Stebel, Klinika infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno

Napsat komentář