O (ne)bezpečnosti pití kávy

V médiích se opakovaně objevují texty o rizicích pití kávy, také ale o jejich příznivých účincích. Pití kávy je historicky pevně zakořeněné ve většině kultur. Současné pochybnosti o bezpečnosti její konzumace neplynou z pozorování případných nežádoucích účinků, ale z úvah vzniklých po chemických analýzách kávových nápojů. Tyto poznatky nejsou podle dostupných studií nijak alarmující. Článek shrnuje a komentuje hlavní pochybnosti týkající se konzumace kávy.

Kofein

Povzbuzující účinky kávy jsou způsobeny kofeinem. Jedná se o látku stimulující centrální nervový systém. Vyskytuje se mnoha rostlinách. Pro běžnou populaci je kofein v dávkách kolem 300 – 500 mg za den hodnocen jako bezpečný (šálek kávy obsahuje podle druhu kávy a způsobu přípravy 80-175 mg kofeinu). Určité riziko může představovat pokud je užíván po dlouhou dobu nebo ve vysokých dávkách. Může způsobit nespavost, nervozitu, neklid, podráždění žaludku, nevolnost a zvracení. Dále také zvýšenou srdeční a dechovou frekvenci. Větší dávky pak mohou vést k bolestem hlavy, úzkosti, podrážděnosti, agitovanosti, bolestem na hrudníku a zvonění v uších. U pacientů trpících různými chronickými nemocemi může nadměrná konzumace kofeinu vést k jejich zhoršení. Nadužívání kofeinových nápojů tak může například zhoršit průběh některých psychických nemoci, průjmových onemocnění, cukrovky, osteoporózy, vysokého krevního tlaku, zeleného zákalu nebo epilepsie. Další riziko představují interakce kofeinu s dlouhodobě užívanými léčivy. Kofein může způsobit zvýšení i snížení účinku těchto léků a obráceně, léky také mohou způsobit silnější efekt kofeinu. Pokud taková interakce existuje, je popsána v příbalovém letáku léčiva. Z častěji užívaných látek lze zmínit například alkohol, který zpomaluje odbourávání kofeinu.

 

Akrylamid

V poslední době se diskutují zejména rizika přítomnosti akrylamidu v kávě. Akrylamid je chemická látka, která se při vysokoteplotním zpracování (nad 140 °C) přirozeně vytváří ve všech potravinách obsahujících sacharidy. Jedná se o tzv. „Maillardovu reakci“. Projevem reakce je hnědnutí potravin při pečení. Akrylamid se tvoří z cukrů a aminokyselin, které jsou přirozeně přítomny v potravinách. Nachází se v produktech, jako jsou bramborové lupínky, hranolky, chléb, sušenky a káva, nebo také v tabákovém kouři. První zmínky o jeho výskytu v potravinách pocházejí až z roku 2002, ačkoli je pravděpodobné, že se v jídle vyskytuje od nepaměti. V roce 2015 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hodnocení rizik akrylamidu. Pověření odborníci došli k závěru, že „akrylamid v potravinách potenciálně zvyšuje riziko vzniku rakoviny pro spotřebitele ve všech věkových skupinách“. Hodnocení vzniklo na základě studií na zvířatech. Výsledky poukazovaly na to, že akrylamid a jeho metabolit glycidamid jsou genotoxické a karcinogenní, poškozují DNA a způsobují tak rakovinu. Důkazy z lidských studií jsou v současné době omezené a nejednoznačné. Vzhledem k tomu, že akrylamid je přítomen v široké škále každodenních potravin, toto potencionální zdravotní riziko se týká všech spotřebitelů, děti jsou ale ohroženy nejvíce – vzhledem k nižší tělesné hmotnosti. Vzhledem k malému množství akrylamidu přijímaného do organismu pitím kávy (v porovnání s jinými potravinami) by její vynechání ze stravy nemělo významný vliv na celkovou expozici akrylamidem. Je proto doporučováno spíše zvýšit konzumaci potravin s ochrannou antioxidační aktivitou (například tepelně neupravená zelenina a ovoce). Navíc výsledky některých studii naznačuji, že káva může naopak snižovat riziko některých druhů rakoviny.

 

Horké nápoje

Dalším zvažovaným rizikem je teoretická možnost vzniku zhoubných nádorů po kontaktu horké kávy se sliznici úst, jícnu a žaludku. Jedná se opět o hypotézu, která nebyla doposud potvrzena. Vychází z výsledků pokusů svědčících pro karcinogenitu vody s teplotou nad 65 °C. Horké tekutiny byly klasifikovány jako „pravděpodobně karcinogenní“ pro lidí. Nejedná se tudíž o riziko kávy jako takové, ale o riziko opakované konzumace jakýchkoliv horkých nápojů.

 

Závěr

Dle současných znalostí nejsou dostatečné důkazy o významných rizicích pití kávy. Zatím tedy není potřeba jakkoliv omezovat konzumaci kávy z důvodu obav o zdraví.

 

zdroje:

Carcinogenicity of drinking coffee, mate, and very hot beverages. Loomis. Lancet Oncology Volume: 17 Issue 7 (2016) ISSN: 1470-2045 Online ISSN: 1474-5488

FAO/WHO Consultation on the Health Implications of Acrylamide in Food; Geneva, 25–27 June 2002, Summary Report

EFSA CONTAM Panel (EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain), 2015. Scientific Opinion on acrylamide in food. EFSA Journal 2015;13(6):4104, 321 pp. doi: 10.2903/j.efsa.2015.4104

https://www.fda.gov/NewsEvents/Newsroom/PressAnnouncements/ucm618883.htm

Napsat komentář